Maine coon 
|
|
|
Mainská mývalí kočka - Maine coon
|
Mainská mývalí kočka je v současné době největším chovaným plemenem mezi kočkami. Váha se pohybuje v rozmezí 7 až 9 kg u kocourků, kočičky jsou drobnější, tak mezi 4 až 7 kg.
Tyto kočky, pocházející z amerického státu Maine,byly ve své vlasti řadu let chovány jako zdatní hubiči hlodavců. Díky klimatickým podmínkám severu amerického kontinentu se vyvinuly kočky odolné, houževnaté s robustním protáhlým tělem a hranatými obrysy. Srst je polodlouhá, hustá s bohatou podsadou, na dotyk pak jemná a hladká. Je delší kolem hlavy, kde tvoří „límec“ a na břiše a zadních nohou - tzv. „kalhotky.“ Péče o jejich srst není tak náročná jako u jiných plemen, neboť nemá sklony k plstnatění. Důkladné prokartáčování jednou za pár dní a občasná koupel naprosto postačí.
Hlava je střední velikosti, žádoucí je hrataný tvar tlamy a silná, při pohledu z profilu rovně zakončená brada.
Uši jsou dlouhé, u základny široké, velmi žádané jsou „rysí“ štětečky – dlouhé chomáčky srsti, vyrůstající ze špičky uší.
Oči jsou velké, zaoblené a kulaté. Mohou být zelené, zlaté, nebo nestejně zbarvené. U bílých koček pak i modré.
Mainská mývalí kočka má mít polodivoký výraz – pak je nejkrásnější. Při pohledu do jejích očí na Vás musí koukat kousek divočiny...
Tělo správného maine coona je svalnaté, se širokým hrudníkem a středně dlouhým krkem – kocourci jej mají svalnatější a širší. Končetiny jsou středně vysoké, silné s mohutnými kulatými tlapkami. Mezi prsty vyrůstají chomáčky srsti.
Velkou chloubou maine coona je ocas, nejméně tak dlouhý jako tělo od lopatek ke koření ocasu, je široký v nasazení, huňatý s vlající srstí. Je obzvláště pěkný, když jej spokojená kočka nese postavený nahoru – připomíná ocas medvídka mývala (racoon), odtud tedy druhá část jména tohoto plemene.
Mainská mývalí kočka může mít ty barvy, které se vyskytují v přírodě, není povolena barva čokoládová, skořicová, lilová a plavá, či zbarvení s odznaky.
Mainské mývalí kočky mají přátelskou, snášenlivou povahu. Jsou hravé, zvědavé. V porovnání s jejich velikostí je jejich hlas překvapivě jemný, občas připomínající holubí vrkání.